pondělí 28. března 2011

Báječné děti - dovětek

Milí čtenáři,

včera jsme ve sboru zakončili naší vyučovací sérii "Báječná rodina". Přikládám své poznámky, něco z toho jsme včera už nestihli zmínit, protože nás tlačil čas...

Úvodem přikládám výukové video našeho kreativního týmu. Uvidíte v něm několik různých typů rodinných atmosfér. Psychologie jim říká "vyslen". Je to něco, s čím je člověk "vyslán" do života. Třeba se v některém z nich uvidíte (nebo uvidíme) a bude to příležitost k zamyšlení a změně...



Principy správné výchovy podle Bible

1. Úcta a respekt PLUS mantinel


Genesis 2:19 "Bůh vytvořil všechnu polní zvěř a nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve."  Bůh prokazuje úctu a respekt člověku, ponechává plně na něm, jak nazve zvířata a přichází se zeptat a podívat na to, jak je nazve. Nestojí mu za zády a nekontroluje ho, neponižuje ho, ale se zájmem a respektem vidí v člověku, svém dítěti, někoho schopného tento úkol zváldnout. Zároveň je tu mantinel, má pojmenovávat pouze zvířata. Další příklad poskytnutí svobody v rámci jasně vymezeného mantinelu je Genesis 2:16-17 "Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez."

Schopnost vybrat si, v rámci mantinelu, dítě rozvíjí. Už malého dítěte se můžeme ptát: "Jaké chceš dnes tričko: červené nebo žluté? Barva trička = respekt. Fakt, že si nějaké tričko oblékne a nepůjde nahé = mantinel.
Kapesné 100,- měsíčně. Jak ho utratí je na něm = respekt, důvěra. Mantinel je ta stovka. Víc nedostane.

Proběhl výzkum: děti na hřišti si hrály bez plotu - všechny se držely uprostřed hřiště. Pak s plotem - hrály si rovnoměrně po celé ploše hřiště. Naše děti mantinely potřebují a je jim v nich dobře. I když testují, kde jsou, a zkoušejí je prolomit, nakonec jsou rády, že je mají. Cítí se v tom bezpečně.

Chyba: místo respektu tlak, řev, komandování a srážení (nejhorší: vyhrožování Bohem), a také je chyba nejprve autoritářsky nepovolit nic a nakonec pustit všechny mantinely a dovolit dítěti všechno co chce.

Efezským 6:1-4: úcta má být vzájemná, rodičů k dětem i dětí k rodičům.


2. Výchova ke vztahu s Bohem

Dt 4:9, 2.Tm 1:5-8  výchova k Bohu je zodpovědností rodičů, ne církve (ta jen pomáhá)
pozitivní motivace, osobní vzor, vyprávění si svědectví, akce s Duchem Svatým
Přísloví 22:6: "vytrénuj" dítě nebo "vštip mu to" když je malé, až zestárne, neodchýlí se
Max. výchovy probíhá do 3 let věku. (Ale pokračujme s modlitbou i v dalším věku :-) ) V malém věku dítěte je čas "dostat to do něj": Boží dobrota, návyk večerní modlitby a četby Slova, rodinná krátká pobožnost večer...
"Váš osobní vzor mluví hlasitěji než vaše slova."
Znovuzrození a křest v Duchu: "čím dřív tím lépe" (naše děti od 4 let)..."nedávejte místo ďáblu"...budou se znovu rozhodovat s růstem....křest ve vodě: znamení, jasné rozhodnutí, má zůstat v paměti na celý život, proto nedoporučuju v příliš raném věku...
Teenager: někdy divoké emoce, proces proměny, hledání, ... touha jít proti proudu....je skvělé, když je investovaná např. proti mrtvému náboženství a pro živou víru ..."ukážeme spolužákům, že být věřící je cool"...

3. Kázeň

Př 22:15 "Bláznovství je v srdci dítěte, ale metla kázně ho vyžene ven."
Žd 12:11 "Žádná výchova se sice v dané chvíli nezdá být radostná, ale krušná, avšak později těm, kdo skrze ni byli vycvičeni, přináší pokojné ovoce spravedlnosti."

V každé rodině musí existovat jasná PRAVIDLA. Založená na Slově.
Malé děti kázníme metličkou. Jasný systém, např. 2 varování a po třetím neposlechnutí trest = výprask na zadek, nikam jinam, ne na veřejnosti. Ne: hysterické scény a řev. Ne: týrání. Káznit s chladnou hlavou a podle jasných pravidel. Oddělit "zlobení" od dítěte. Když byly naše děti malé, říkali jsme jim: "teď jsi zlobil a to bylo bláznovství. Tak teď půjdeme a to bláznovství ze zadečku vyženeme." Po napráskání jsme děti objali a řekli jim, že je máme rádi a jsme rádi, že už to bláznovství odešlo pryč.
Teenager: stejný princip, jiný slovník. Místo fyzického trestu zákaz počítače apod., hlavně více komunikace.
Dokud dítě živí rodič, respektuje jím daná pravidla.


4. Slova

Jan 1:1-4, Mk 4:14 
  • na počátku bylo Slovo
  • v něm byl život
  • všechno povstalo skrze něj
  • slova jsou semena
"Kým jsi dnes ty a tvé děti je výsledkem tvých slov, která jsi mluvil včera. Kým budeš zítra závisí na tvých dnešních slovech."

Mluvíme slova povzbuzení nebo slova srážení? Je v našich slovech život nebo smrt? ("jsi šikovný kluk, i když se ti tohle nepovedlo" vers. "rosteš pro kriminál") Motivujeme děti k Bohu pozitivně, povzbuzením a dobrým vzorem nebo náboženským káráním? Vyučujeme je s respektem nebo na ně tlačíme?

Závěrem

"největší z nich je láska" (1.Kor 13:13)
no comment :-)
(doporučená literatura: "5 jazyků lásky", Gary Chapman)

pátek 25. března 2011

Je podle Bible Ježíš Bůh nebo jen Boží syn?

Tato otázka není vůbec nepodstatná. Odpověď na ní je totiž zároveň i odpovědí na to, zda je Ježíš stvořitel nebo součást stvoření a zda je biblické mluvit o Boží trojjedinosti. To vše má přímý dopad na pochopení samotného základu naší víry, spasení.
Nejprve odpovím trochu zeširoka a pak přejdu ke konkrétní odpovědi na dotaz.
Pro pochopení Boží trojjedinnosti mi připadá nejsrozumitelnější  příměr se třemi skupenstvími vody: jde o 3 různé formy stejné látky - vodu, páru a led. V Janově evangeliu 14:16 Ježíš říká, že až on odejde, Otec pošle „jiného“ Zastánce, Ducha Svatého. Řečtina má dva různé výrazy pro slovo „jiný“. Jedno znamená jiný ve smyslu odlišný a druhé bychom mohli přeložit jako „jiný stejného druhu“. To je použito v tomto verši. Ježíš tedy říká, že po něm přijde jiný stejného druhu, Duch Svatý. Led je ve srovnání s vodou také „jiný stejného druhu“…
Bůh je jen jeden, ale projevuje se ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch Svatý (Matouš 28:19). Podobně máme tři rozměry – šířku, délku a výšku. Člověk je také trojjedinný: duch, duše a tělo (1. Tesalonickým 5:23) a projevuje se fyzicky (něco říkám, pohybuju se), duševně (rozum, cit a vůle) i duchovně (svědomí, předtucha, u obráceného křesťana nově narozeným duchem rozpoznáváme hlas Ducha Svatého).

Dostávám se k odpovědi na otázku, zda je v Bibli jasně a jednoznačně napsáno, že Ježíš je Bůh. Neuvádím zdaleka všechna místa, jen ta, která se mi nejvíc líbí:
Prvním z nich je Žalm 45:8: „Proto tě, Bože, tvůj Bůh pomazal.“ Vidíme tady, že Bůh oslovuje mesiáše (Ježíše) slovem "Bože".
V listu Židům 1:8-10 je tento Žalm citován a rozveden:  "o Synovi říká: Tvůj trůn, Bože, je na věky věků ... proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj ...ty, Pane, jsi na počátku založil zemi..."
V Janově evangeliu 1:1-2,14,17 čteme: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to SLOVO BYLO BŮH. To bylo na počátku u Boha. A SLOVO SE STALO TĚLEM a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu jakou má od Otce jediný SYN, plný milosti a pravdy. Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze JEŽÍŠE KRISTA.“ V této pasáži je Ježíš Kristus nazván Bohem Synem.
V evangeliích celkem devětkrát Ježíš říká: „Já jsem“. Tím se prohlašuje za Boha, protože „já jsem“ je Boží jméno. Např. v Janovi 8:58: "Ježíš jim řekl: ´Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, já jsem.´" Když ho přišla stráž zatknout, řekl „já jsem“ a všichni padli k zemi, sražení Boží mocí, úplně stejně, jako lidé padli při setkání se starozákonním Hospodinem (Jan 18:6).

Evangelia také na mnohých místech o Ježíši mluví jako o "JHVH", překládáno bývá jako "Pán" nebo "Hospodin", je tedy oslovován jako "Bůh". Jeden příklad tohoto oslovení je Matouš 3:3 "Připravte Pánovu cestu!"

V 1.Janovi 5:20 stojí:"...v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh."

„Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.” (Jan 10:33)

Tomáš o Ježíši říká: „Můj Pán a můj Bůh.” (Jan 20:28) Ježíš ho neopravuje.

V Zjevení anděl přikazuje apoštolu Janovi, aby uctíval jediného Boha (Zjevení 19:10). Několikrát je Ježíš v Písmu uctíván (Matouš 2:11; 14:33; 28:9,17; Lukáš 24:52; Jan 9:38). Nikdy nekárá lidi, že jej uctívají. Kdyby Ježíš nebyl Bohem, řekl by lidem, aby jej uctíval tak, jak to řekl i anděl v Zjevení.

Přikládám ještě pár dalších biblických odkazů, kde vždy vidíme v jedné pasáži celou trojici (Otce, Syna = Slovo i Ducha Svatého) pohromadě:
Genesis 1:1-3 "Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo!" (srovnej s Jan 1:1-5, 14)
Matouš 28:19 "křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého"
Jan 14:16"A já (Ježíš) budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky, toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout"
Jan 14:26 "Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém (Ježíšově) jménu..."
Jan 15:26 "přijde Utěšitel, které ho vám já (Ježíš) pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten bude o mně vydávat svědectví."
2.Kor 13:13 "Milost Pána Ježíše Krista, Boží láska a společenství Ducha Svatého s vámi všemi"
Juda 1:20-21 "modlete se v Duchu Svatém a zachovávejte se v Boží lásce, zatímco očekáváte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu"

Ježíš musí být Bůh! Kdyby jím nebyl, jeho smrt by nepostačovala na splacení dluhu celého světa (1. Janův 2:2). Jedině Bůh mohl zaplatit tento dluh. Jedině Bůh mohl vzít hříchy celého světa (2. Korintským 5:21), zemřít a být vzkříšen – a tak zvítězit nad hříchem a smrtí.

Zároveň, ale musíme říct, že Bůh je jen jeden. Nevěříme ve 3 bohy, jako když např. Řekové věří v x různých bohů - války, lásky, moudrosti, apod.! Věříme v jediného Boha, který má tři osoby, tři projevy, tři rozměry. Jako voda, led a pára je stále jedna a tatáž látka. Jako člověk je jen jeden, i když ho mnohdy jeho tělo, duše a duch vedou jiným směrem... Tři osoby Boží trojice ale pracují v harmonii a souladu. A vidíme je v Bibli od Genesis až po Zjevení. Ježíš znovu a znovu říkal, že sám od sebe nemůže činit nic, že dělá i říká jen to, co vidí dělat a říkat Otce. (Jan 14:10) Totéž říkal o Duchu Svatém, že Duch bude oznamovat cokoliv uslyší od Ježíše, který to má od Otce (Jan 16:13-15).

středa 23. března 2011

Báječná rodina I.

První část série o báječné rodině proběhla v neděli 13.3.2011. Tady jsou hlavní myšlenky:
  1. Když si koupíme nový počítač nebo nějaký přístroj, dostaneme k němu manuál. Když se chce muž před svou ženou předvést, zapojí přístroj bez pomoci manuálu. A to může špatně dopadnout :-) Manuál na život je Bible. Kdo bude podle něj postupovat, zjistí, že funguje. Je zajímavé, že spousta psychologických a sociologických závěrů má oporu v Bibli. Není divu, že ten kdo nás stvořil a napsal manuál, je zároveň i tím nejlepším psychologem a sociologem...Proto naše série vychází z manuálu, který se jmenuje "Bible".
  2. Co je rodina? Co je cílem výchovy? Když člověk do něčeho investuje spoustu práce, času a úsilí, dělá to s nějakým záměrem, sleduje určitý cíl. Cílem výchovy je vychovat dospěláky, kteří v určitém bodě opustí hnízdo. Výchova byla úspěšná tehdy, když vypouštíme z hnízda své děti, které se staly dospěláky a jsou natolik silné, že se poperou se světem, i kdyby jim nafackoval. Čti Genesis 2:24 (proto člověk "opustí" otce a matku a založí novou vlastní rodinu).
  3. Můžu být dokonalý rodič, manžel, dítě? Odpověď je v přiloženém videu.
  4. Najít si toho správného životního partnera je 10% úspěchu. Zbylých 90% úspěchu je stát se pro toho druhého tím nejlepším možným partnerem. (Ne, měnit toho druhého!) Jinak řečeno: klíč k tomu, abyste měli úspěšné manželství, je pracovat sami na sobě, přemýšlet, co já můžu udělat pro svou polovičku, aby byla se mnou šťastná, apod. Jinak řečeno, když bude člověk svého partnera zahrnovat láskou a pozorností, zvýší šanci, že se mu to vrátí, a že i on (ona) bude zase hodný (á) na ni (něj) "Co člověk zaseje, to sklidí".

úterý 22. března 2011

"Nebudeš sobecké prase!"

V našem sboru právě probíhá seminář nazvaný "Báječná rodina". Jeho součástí bylo "Manželské desatero přikázání", které sestavil Dr. Ed Young z Texasu, který má mnoholeté zkušenosti v oblasti manželského poradenství. Když jsem se na vyučování připravoval, zápasil jsem trochu s powerpointem. Než jsem přišel na to, jak desatero v powerpointu připravit, moje verze manželského desatera zněla: "Nebudeš sobecké prase! Nebudeš sobecké prase! Nebudeš sobecké prase! ..."

Vážně jsem uvažoval to tak ponechat :-) Stejně je to asi ten nejlepší bod ze všech...