pondělí 11. dubna 2011

Pozvánka na velikonoce

Přijměte srdečné pozvání na velikonoční bohoslužbu "tak trochu jinak". Rádi Vás uvidíme!


Rád bych vysvětlil, proč často používáme slovo "jiný". Jen na tomto plakátu se objevuje dvakrát:
Velikonoční bohoslužba tak trochu JINAK.
Církev v JINÉM stylu.

Uvědomuji si, že si to každý může vyložit po svém. Slovo JINAK se vždy musí k něčemu vztahovat ("jinak než xy"...) My tím nemáme na mysli jiný obsah našeho poselství, než všichni ostatní. To vůbec ne!

JINÍ chceme být ve smyslu srozumitelnosti našeho poselství. Nechceme "zamrznout" a jako církev nejít s dobou. Lidé bývají překvapení, když jim říkám, že ve sboru promítáme texty písní dataprojektorem na plátno, že když kážu z Bible, tak se biblický text promítá, že používáme občas krátká videa, že naše hudba je zpěvná a moderní, s nástroji jako je elektrická kytara, klávesy, basovka, apod. A hlavně: že máme v církvi teplo. A taky poměrně docela dost normální lidi, převládá střední generace, ale i spousta dětí, mládež, důchodci, chodí mezi nás lékaři, podnikatelé, manažeři, řemeslníci, učitelé, prostě kdokoliv. A mnozí vůbec nevyrůstali ve věřících rodinách, ale víra v nich vyrostla v dospělém věku. Setkání s Bohem jim přineslo radost a pokoj.

Nemáme jiné poselství. (Když někdo přichází s novým poselstvím, novou doktrínou, obvykle je sektář.) Naše poselství je tradiční. Základ našeho učení je shodný s ostatními křesťanskými církvemi evangelického proudu.
Vychází z Bible a je to takříkajíc naprosto tradiční, nezměněné staré dobré evangelium - dobrá zpráva o Ježíši Kristu, Božím Synu, kterého Bůh poslal na svět, aby na kříži zemřel a zaplatil cenu za naše hříchy. Třetího dne vstal z mrtvých a nabízí osobní vztah a odpuštění hříchů a věčný život každému člověku.

Když Ježíš chodil mezi lidi, vyprávěl jim o Bohu tím, že používal podobenství, kterým rozuměli. Tehdy z oblasti zemědělství. Přikládám příklad podobenství srozumitnelného dnešní generaci:

Žádné komentáře:

Okomentovat