Krásný hokej aneb dopouští Bůh zlo?

Právě jsem se vrátil z pastorálky naší církve. Je to takové výjezdní setkání pastorů včetně jejich rodin. Termínově vyšlo právě na dobu, kdy finišovalo mistrovství světa v hokeji. Trochu s nadsázkou a humorem tam kdosi řekl, že nějaký jeho slovenský kolega pastor komentoval výsledky jejich týmu slovy: "Bůh nás učí pokoře." Když pak náš tým v semifinále prohrál, řekli jsme si: "Nejen hokejem člověk jest živ, ale každým Slovem Božím." A v neděli po excelentním vítězství nad ruským týmem v boji o bronz zase: "Budiž dík Bohu, který nám dává vždycky vítězství v Kristu". Byla to nadsázka. Absurdní ale je, že takhle skutečně mnohdy lidi Boha hodnotí (a to jak věřící tak nevěřící).

Jednou z nejčastějších námitek ateistů proti křesťanské víře bývá: "Kdyby byl Bůh, nebylo by na světě tolik zla." Ptám se: není to náhodou jen výmluva lidí, díky které si řeknou, že se otázkami víry nemusí zabývat? Každý totiž tuší, že když se jednou začne vážně otázkou víry a Boha zabývat, nějakým způsobem mu to změní život. A změna bolí. Kdyby na světě převládalo dobro, řekl by ten samý člověk: "Na světě je tolik dobra, Bůh musí existovat!" Udělal by to skutečně? Domnívám se, že ne. Obvykle říkáme, že Boha nepotřebujeme, že nemáme nic, co neudělaly naše vlastní ruce. Na druhou stranu, jakmile se někde objeví zlo (přetáhnuto do absurdity např. špatný výsledek ČR v hokejovém mistrovství světa), prvním obviněným bývá Bůh.

Vidím to takto: buď Bůh řídí úplně vše a pak jsme hříčkou osudu a vše je předem dané. (Včetně výsledků hokeje.) Nebo (což je skvělé, ale zároveň i řekl bych až strašidelné) jsme dostali svobodnou vůli a život máme do velké míry ve svých rukou.

Bohužel ho ve svých rukou nemáme jen my, ale i všichni ostatní. A někteří lidé si v sobě vypěstovali hodně zla, což někdy zasáhne i nás. Ve světě vládne chaos, zmatek, korupce a ego. Osudy některých lidí jsou emotivní a silné. Jako člověk, který žil polovinu svého života jako ateista a druhou polovinu jako křesťan jsem přesvědčený, že Bohu to rve srdce víc než nám. Rád by pokaždé zasáhl. Zároveň ale nemůže, porušil by tím princip svobody, který lidem dal. Jeho pravidlo je jasné: "Nebesa patří Hospodinu, země lidským synům" (Bible, Žalm 115:16). Aby mohl změnit chod země, musel přijít v podobě člověka. Proto se narodil Ježíš, Boží i lidský syn. Stal se 100% člověkem. Žil, všem dělal jen dobro - pomáhal, uzdravoval nemocné, povzbuzoval lidi...-  a ukázal nám, jaký je Bůh. Spravedlivým trestem za hřích člověka je smrt. Ježíš si tento trest nezasloužil. Šel na kříž dobrovolně, zástupně za nás. Protože byl sám bez viny, smrt ho nemohla držet ve své moci a třetího dne, jak bylo předpovězeno, vstal z hrobu. Ježíš žije! Když přijmeš jeho oběť a požádáš ho o odpuštění hříchů a vyznáš ho svým Pánem, může vstoupit i do Tvého života a do Tvého světa. S ním půjde všechno líp.   

Když Boha do svého života pozveme, změní ho, a bude v něm s námi. Dá našemu životu smysl, jasný cíl a pevný řád. Ale jen když bude zvaný... Mimochodem: myslím si, že není úplně náhodou to, že Jaromír Jágr je věřící ... :-)