pátek 25. listopadu 2011

Deník toulavého pastora 2/28

Den 2 - 12.10.2011                                            

Dopoledne jedeme do církve Cornerstone připravit věci na večer a seznámit se s pastorem. Po cestě je najednou v autě strašný - neuvěřitelný - smrad. Milan stáhne okénko a suše řekne: "mrtvej skunk". V církvi ladíme mou večerní prezentaci a přípravujeme stolek s knihami. Milan mi hrozně moc pomohl s přípravou struktury prezentace a poradil mi, co lidi bude zajímat víc, a co méně. Věnovali mi s Jamie banner v hodnotě 200 dolarů a církev mi dala stojánky na prodejní stůl s knihami s informací o hodnotě "dobrovolné ceny". Obojí použiju při všech dalších prodejích. I tu prezentaci, kterou mi odladěnou předává na CD. Je to obrovské požehnání. Skypujeme si v jeho kanceláři s Jiřinkou a dětmi. Je skvělé je vidět, oni mě viděli i slyšeli, já je jenom viděl, někde je chybička...do příště to opravíme.



Milan mi dává exkurzi po církvi. Každou neděli ji navštíví přes tisíc lidí. Byla postavena za hotové bez nutnosti hypotéky. Pastor prý není z principu proti stavbě na dluh, ale neměl v tom prý pokoj. Postupně vždy nejprve vybrali peníze a pak postavili 3 budovy: v současnosti jsou to hlavní budova, budova mládeže a dětí. Jsou propojené průchozími chodbami. Šlo to postupně s růstem sboru. Nejprve byla první budova, když jí přerostli, postavili druhou a z první udělali mládežnické centrum. A nakonec postavili mládežnické centrum a z původního udělali budovu pro dětskou službu. V budově pro děti je celá řada sekcí pro děti různých věků, každá má svou místnost tématicky vyzdobenou (Noemova archa, hory, džungle, apod...). V mládežnickém centru je sál s kapacitou 500 míst, game room (počítačové hry, basket, lezecká stěna). Na nedělní a středeční setkání mládeže svážejí autobusy spoustu pouličních děcek... Vše fotím.




Odpoledne večeříme s Klusáčky ve steak house. Dávám si obrovský středně propečený steak. Je to pochoutka. Večerní shromko začíná v 19:15. Před ním mluvím s pastorem a dávám mu hrnek s potiskem - historické fotky Liberce, hrozně se mu líbil. Děkuju za jeho předchozí emailovou komunikaci a jeho rady týkající se budování vedoucích. Je potěšen. Seznamuju se s manželkou. Kázání po chvalách. Mám přiděleno 10 minut - přetahuju, ale pastor je nadšený a dává další otázky a hecuje lidi, že mi za knížku nemusejí dávat 10 dolarů, ale klidně 100. Nakonec je z původně plánovaných 10 minut asi 25.



Když jsme dali knížky na stolek před shromážděním, nikdo o ně nejevil zájem. Po mém kázání ale lidé na ně stojí frontu. Pokladnice z církve vybírá dobrovolné dary a já podepisuji lidem knihy. Vstupní náklady do tisku a přepravy knih i mých letenek investovala naše církev, která také dostane veškeré příjmy. Knihy jsou rozdávány za dobrovolný příspěvek - účelově vázaný - na stavební fond naší církve. Tržba byla velmi slušná na to, že šlo o středeční shromáždění.



Paralelně se středečním shromážděním probíhá v mládežnickém centru bohoslužba mládeže. Většina přítomných jsou nevěřící (často problematická "pouliční" mládež), kteří bývají sváženi několika církevními autobusy. Přicházejí do církve zas a znovu, i když je na některých jasně vidět, že je kázání vedoucího mládeže docela nudí. Jiní poslouchají se zájmem. Setkáním mládeže vždy asistuje minimálně jeden ozbrojený policista kvůli bitkám a šarvátkám, které občas probíhají. Kromě kázání mají v církvi čas na hry na počítači, basket, apod. Celkově to asi baví všechny.




Cestou z církve se kolem desáté večer zastavujeme v drive thru v mekáči a kupujeme špičkovou zmrzlinu. Mňam mňam. Tak dobrá v ČR není. Dozvídám se, že Milan s Jamie pravidelně jednou týdně chodí spolu na rande, mají zajištěné hlídání - buď rodiče Jamie nebo baby sitterku. Jsou svoji už 15 let a nikdy nepřestali chodit jednou týdně na rande. Inspirativní! Vypadají spolu moc šťastně. Milan byl výměnný student v USA roku 1996, už během toho roku uvěřil a zároveň se seznámil s Jamie a krátce potom se do Ameriky odstěhoval na trvalo. S Jamie mají tři holičičky a chtějí zkusit ještě jednou na kluka. Milanovy děti téměř neumějí česky, kromě pár slovíček. Jamie je na tom stejně. Milana to mrzí, prý se snaží přinutit se začít je učit.

Večer přebaluju věci do dopoledne nově zakoupeného příručního zavazadla. Vážíme to, abych se vešel do limitu a během dalšího cestování neplatil další extra poplatky. Pár věcí ještě musím vyhodit a pár dalších mi Klusáčkovi pošlou jako balík domů, včetně sladkostí pro dětičky :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat