Den 9 - 19.10.2011
Burt jel ráno k zubaři, vyzvedl mě až po návratu od něj, asi ve čtvrt na devět. Ráno skypuju s rodinou, Michalka má dnes svátek. Rozbaluje si dárečky v přímém přenosu. Je to super. Díky Bohu za skype.
Přijíždíme do Harvest Time. Potkávám Sheilu, ptá se jak se mám, tak vyprávím, že Míša měla svátek. Vůbec si pod pojmem svátek nedokáže nic představit, tak jí to vysvětluju. V Americe mají kromě křestního jména i prostřední. Tato jména si můžou vymýšlet. Třeba je napadne, že by se jejich dítě mohlo jmenovat "židle", tak mu dají jméno "Židle Nováková". Pro mě je jiné toto, pro ní je neuvěřitelně zajímavé, že máme jména v kalendáři, ze kterých vybíráme.... Říká: to musíš říct lidem u nás na skupince, to pro ně bude mimořádně zajímavé.
V 10 hodin je v Harvest Time pohřeb. Burt mě na něj zve. Je to pro mě neskutečný zážitek. Myslím, že se mi to silně vyryje do srdce a do paměti. Krásnější pohřeb jsem v životě nezažil. Atmosféra je úplně, ale úplně, ale úplně jiná než na co jsme zvyklí u nás. Zpívají se chvály, celé rozloučení je plné naděje, hezkých slov o osobě, která odešla, dokonce včetně vtipných poznámek, krásná veselá výzdoba, do červena, plná naděje, poselství plné naděje a ujištění, že vrátit ji sem nemůžeme, ale můžeme jednou jít za ní. Ona už je doma, ona se teď má dobře. Káže pastor Holden, je to vynikající řečník, motivátor a pastýř. Tohle je silný moment...
Obědvám s černošským pastorem. Večer kážu v jeho sboru. Říká, že vnímá, že naše setkání je nadpřirozeně připraveno Bohem a na dlouhou dobu dopředu. Zjišťujeme, že děláme stejnou práci. I on se svou ženou založil církev od nuly - před třemi lety. Chtějí nám pomáhat a zůstat v intenzivním kontaktu. Zvu ho do Liberce a s nadšením pozvání přijímá. Mají teď trvalý pronájem - krásné prostory. Koupili si vloni pozemek, vybrali na něj bez dluhu za hotové - stál 150 000 dolarů. Teď pracují na přípravě projektu a dál sbírají finance na budovu. Ukazuje mi pozemek. Je to nádherný a velký kus země kousek za městem v přírodě - moc pěkné. Mají na něm velkou ceduli: "Toto je budoucí domov církve House of Restoration (Dům obnovy)".
Po obědě jdu do jakési biblické školy pro lidi, kterým je kolem 20 let. Ve třídě jich sedí tak 15. Svou prezentaci jsem pro tyto účely doplnil o fotku knedla-vepřa-zela, Jaromíra Jágra a českých domů (architektury). Asi to tam nechám i do církví - připadá jim to zajímavé. Fantastická atmosféra - chrlí otázky, je to skvělé. Zdá se, že jeden z nich by mohl přijet do Liberce a pomoci nám s mládeží. Kdy, na jak dlouhou a další detaily je třeba promodlovat a prokomunikovávat....
Večeřím s Burtem doma, chvíli jen tak sedíme, povídáme, odpočíváme. V 7 večer kážu v House of Restoration, vedené černošským pastorem. Atmosféra mi hodně připomíná náš sbor. Jdou do chval naplno, pastor do chval vstupuje, zpívá s nimi, pohybuje se Duch Svatý. Pastor mě před začátkem hecoval, ať jsem otevřený pro Ducha, jestli mi cokoliv dá, ať to řeknu. Skutečně přijímám pro ně slovo a předávám ho: "Nikdy neotupujte evangelium. Kažte ostré slovo o Ježíši. Jen to lidem pomůže. Neřeďte to." a další "Tento sbor bude znám široko daleko pro své uctívání, během kterého jedná nadpřirozeně Duch Svatý." Pastor pak říká, že to je potvrzení toho, co mají dlouho na srdci. Kážu s lehkostí a plynulostí, užívám si to. Vyprávím svůj příběh, mluvím o duchovní situaci v Evropě, ukazuju knedlo vepřo a Jágra, popisuju naší graffiti party a jak přicházejí lidi, lidi pokřikují "amen" a "praise the Lord". Skvělé shromko. Církev koupila sto knížek z jejich misijního fondu plus pár lidí ještě dává další dary.
Žádné komentáře:
Okomentovat