Den 7 - 17.10. 2011
Dopoledne trávím v církvi Harvest Time. Církev má 3500 členů a zhruba 30 zaměstnanců - někteří jsou na částečný úvazek. Asi deset z nich ale pracuje v biblické škole, která při církvi funguje, takže pro církev jako takovou pracuje na plný úvazek méně než 20 lidí. Pracovní týden začíná společnou modlitbou v 8:00, vedenou pomocným pastorem sboru. Modlí se za potřeby přítomných a jejich blízkých a vydávají Bohu svůj pracovní týden. V modlitbě vydávají sami sebe ke službě Bohu i svému pastorovi. Z pohledu pastora si říkám, že je pastor Marty šťastný člověk, když má za sebou takhle skvělý tým, který ho podporuje a stojí za ním. Jako u nás ve sboru :-)
Po modlitbě se všichni rozcházejí a dávají se do práce. Navštěvuju kancelář zaměřenou na video apod. Pracují v něm 3 plnočasoví pracovníci. Mají plno práce. Jeden z nich hned v devět vyráží někam do terénu něco filmovat. Děkuju jim, že nám dříve poslali video nazvané "Perfect family". Říkali, že když to točili, tak se hodně nasmáli. Lidi, kteří v klipu hrají, jsou členy sboru. O to zábavnější to pro ně bylo. Pouštím jim videoklip naší mládeže (Armádní pojetí velikonoc). Líbí se jim to, ale naráží to na kulturní odlišnost. Kluk, kterému to pouštím říká: "My bychom materiál, kde někdo kouří doutník a mluví sprostě, použít nemohli."
Jdu za sekretářkou Sheilou a předávám jí první tržbu. Vloží to do banky a až "turné" skončí, pošle nám to všechno najednou na sborový účet. Přepočítáváme to spolu ještě jednou a ona se upřímě raduje, že na to, že jsem zatím navštívil menší sbory, je to slušný výsledek. Nejsme daleko od "bodu zvratu", kdy se nám vrátí vložené investice. Zbytek už bude čistým výtěžkem na stavební fond.
Celý den se mi hlavou honí myšlenky na včerejší den a na to, jak obrovský kontrast to byl navštívit ty dva menší baptistické sbory a zároveň Harvest Time s 3500 členy. Kdybych měl volit podle osobní čistě sobecké preference, volil bych malý sbor. Panuje v něm přátelská rodinná atmosféra, pastor se zná s lidmi osobně, celá církev jde po shromku společně na hamburger a zmrzku. To se mi moc líbí. Naproti tomu v Harvest Time pastor, byť vřele, ale (logicky) hodně krátce, lidi pozdraví a jde dál. Při bohoslužbě si člověk připadá spíš jako v kině nebo divadle, než že by se cítil aktivně zapojený. I když je snaha to navodit, např. závěrečnou výzvou, na kterou se hlásí lidé a ti, kdo jsou jim nablízku, se za ně mají po celém sálu (s kapacitou 2800 míst) modlit... Na druhou stranu si ale říkám, že Božím plánem je jednoznačně růst a spasení celého Liberce, Jablonce a okolí. Za to se modlíme, kážeme to, a vyhlížíme trvale nové lidi. Přesto sám sobě kladu otázku: "Chci mít opravdu na hrbu takovýhle obrovský kolos, jaký vidím tady? Nebude lepší po dosažení určitého počtu zakládat nové sbory?" Neznám odpovědi, jen to zpracovávám. Bude mi to ještě asi nějakou dobu trvat, než se mi to všechno setřídí. Vím ale jedno: Bůh není Bohem, který kopíruje, a dělá ve dvou městech věci stejně. Je Bohem originality a věřím, že nás povede krok za krokem.
Viděl jsem tu už pár sálů s kapacitou kolem 500 míst. Není to vůbec velký sál a vnímám něco takového jako další krok pro náš sbor, který bych dokázal v tuhle chvíli pobrat. Denní provoz církve Harvest Time mi pro tuto chvíli hlava nebere. Třeba si potřebuju jenom zvyknout a (jak říká Izaiáš) "roztáhnout kolíky myšlení". Třeba má Bůh pro nás dokonce něco ještě většího. Uklidňuje mě vědomí toho, že Bůh přece ví, co dělá, a co ve které fázi uneseme. Chci unést co nejvíc a nebránit Bohu v Jeho díle. Říkám si, že spasení lidí pro věčnost je důležitější než osobní příjemný pocit rodinné atmosféry v malém sborečku..... Bůh ví všechno.... :-)
Na oběd jedeme do nějakého "Barbecue restaurant". Dávám si pověstná "žebírka" ... nikdy jsem je v Americe nejedl, znám to z filmů, že to mají rádi černoši ... Nabízejí mi různé druhy příloh, jak ty přílohy jmenují, tak bohužel nerozumím ani slovu, a tak prosím Burta ať mi něco vybere. Vybral dobře, nějaký salát a fazolky.
Po obědě nefunguje wi-fi. U nás je večer, oproti Michiganu jsme se posunuli ještě o hodinu, takže je teď tady o 7 hodin méně než doma. Proto jsem chtěl zaskypovat domů. Někdo mě odvádí do místnosti nad hlavním sálem. Je to taková režie, ze které obsluhují 4 kamery, osvětlení, apod. Hned pod touto místností je v sálu režie zvuku. Připojují mi notebook k internetu kabelem. Skypuju s Jiřinkou a pak ještě s druhým pastorem Tomášem a jeho manželkou. Zdá se, že doma je všechno v pohodě...
Večer přijíždí Mike. Má službu ve vězení a rád by mě využil, během času, kdy jsem tady. Domlouváme, že s ním ve čtvrtek a příští úterý půjdu kázat do vězení. Nikdy jsem to nedělal, těším se. Bude to určitě síla. Vnímám, že je to od Boha.
Žádné komentáře:
Okomentovat