Den 6 - 16.10.2011
8:30 Baptistická církev v městečku Alma. Přítomno tak 100 lidí - mimořádně milí a přátelští lidé. Pastor (může mu být tak 50 let) mě moc vřele přivítal a k mému údivu mi dal celý čas shromáždění (30 až 40 minut). Zazpívali jen pár písní (z minulého století...i stylem provedení....jak z amerického filmu pro pamětníky....ale moc fajn) a pak mi předali slovo. Vyprávím od začátku svůj příběh, občas vtipná poznámka, lidi jsou úplně nadšení a se zájmem poslouchají. Používám powerpoint a videa, mluvím o tom, jak to u nás vypadá, jak málo lidí chodí do církve obecně a jak úžasně Bůh pracuje skrze naši službu. (Jsem v Americe, proto splývám s místní kulturou a mírně zveličuji :-)) ) Pastor úžasným způsobem mé slovo podpoří a vyzve všechny, ať si jdou koupit knížku. Další půl hodinu podepisuju knížky, lidi stojí ve frontě deset metrů dlouhé, aby dostali podpis. Burt mezitím vybírá od lidí peníze - mnozí přeplácejí.
10:45 Navštěvuju Harvest Time, sbor s 3500 členy. Tam jsem v roce 1992 uvěřil. Pastor mě představí, ale dnes jsem tu jen jako návštěvník církve, poslechnout si kázání, knihy budu propagovat a prodávat až příští středu večer. Skvělé kázání o tom, že záleží na tom, jak se chováme. Obědváme doma, po obědě si jdu lehnout, abych načerpal síly na večer.
17:00 Vyrážíme zpět do Almy do jiného baptistického kostelíka. Třicetiletý přátelský pastor mi říká, že čte můj blog. Neuvěřitelné. Prý si ho překládá překladačem. Předem se omlouvá, že jsou malý sbor, a že v neděli večer moc lidí nechodí. Ukáže se tak 30 lidí. Jsou totálně hladoví a hltají každé moje slovo, pozorně poslouchají a po skončení mají otázky - úžasná atmosféra.
Stejně jako ráno začínám tím, že vyprávím o tom, jak jsem vyrůstal v komunistickém režimu, který de facto vymítil víru z národa. Popisuju, že jsem za celé své dětství i dospívání neznal jediného věřícího, že nemám věřící ve své rodině, apod. Lidé to poslouchají s otevřenými ústy. Vyprávím, jak jsem v 17 letech přijel do USA a právě skrze jedny manžele z jejich malého městečka Alma přijal spasení, vrátil se zpátky a založil dvě církve.
S použitím powerpointu ukazuju mapu Evropy, čtu pár statistik (méně než 2% znovuzrozených křesťanů v dnešní Evropě, jen 4% evropanů navštěvují jakoukoliv církev, vzestup islámu a ateismu). Přecházím ke statistikám týkajícím se České republiky: 0.3% znovuzrozených, 70% ateistů, průměrná církev má 40 členů, popisuju atmosféru nezájmu o víru, která mezi lidmi panuje ... zároveň vyprávím o dveřích, které Bůh poslední dobou otevírá ....
Pokračuju vyprávěním svého příběhu a krátce zmiňuju, jak mi Bůh dal ženu a povolání kázat, že jsme založili druhý sbor na zelené louce, popisuju jak sbor během sedmi let vyrostl z nuly na okruh asi 100 lidí včetně dětí a mládeže. Lidé jsou nadšení. Pouštím video z naší práce v Liberci. A ještě odpovídám na otázky. Krátká zmínka o knížce a o tom, že v ní jsou detaily mého příběhu, a že jejím zakoupením lidé přispějí na náš stavební fond.
Je to už potřetí, co vyprávím svůj příběh, a začínám si to docela dost užívat. Hlavně napoprvé to nebylo (v cizí řeči a cizí zemi) pro mě úplně jednoduché (i když i tam byla dobrá odezva), ale dostávám se do toho, kážu už docela uvolněně, jako když se vydaří kázání u nás doma ve sboru...
Všichni do jednoho si kupují knihu, někteří i víc kusů, pastor si jich kupuje 10 s tím, že je bude rozdávat přátelům. Domluvíme se, že zůstaneme v kontaktu. Po církvi jde de facto celá církev na hamburgera a na zmrzlinu. Jdeme s nimi a pastor mi kupuje zmrzku :-) Fotka na památku a jedeme domů.
Jsem utahaný. Dopisuju deník a jdu spát. Zítra odjíždíme v 7:15 s Burtem do práce (= do Harvest Time). Mimochodem. dnešní teplota byla kolem 90 stupňů farenheit, což je asi 37 stupňů celsia. Bývají tu prý teplé podzimy, ale tohle je moc i na ně. Má se ale "ochladit" asi na 20 celsia. Jiřinka mi na skypu dnes říkala, že je v Liberci pěkná zima - kolem 8 stupňů. Tady prý v zimě ani nesněží, jen málokdy, ale bývají prý námrazy...
Žádné komentáře:
Okomentovat